Pavel Lohonka, známý pod svým uměleckým jménem Pavel „Žalman“ Lohonka, se narodil 20. března 1946 v Českých Budějovicích. Jeho umělecká dráha je úzce spjata s folkovou hudbou, kde působí jako písničkář, skladatel, textař, zpěvák a kytarista. Rodinné kořeny sahají z otcovy strany k polsko-litevským předkům, přičemž původní příjmení Lohoňka bylo v roce 1961 zjednodušeno odstraněním háčku.
Dětství a mládí prožil v Pohůrce, dnes součásti Českých Budějovic. Jeho hudební cesta započala již v teenagerském věku, kdy se věnoval zpěvu a hře na kytaru v různých hudebních formacích, které se pohybovaly na pomezí beatové, trampské a folkové hudby. Toto období formovalo jeho umělecký projev a položilo základy pro budoucí profesionální kariéru. Po základním vzdělání se vyučil dřevomodelářem, tedy řemeslu zaměřenému na výrobu dřevěných modelů pro slévárenství. Následně po absolvování základní vojenské služby na Slovensku, kde sloužil u Podunajské pohraniční stráže, pracoval jako rýsovač v podniku Škoda a později jako truhlář.
Rok 1976 znamenal pro Pavla Lohonku přelomový okamžik, kdy se začal profesionálně věnovat hudbě a stal se prvním jihočeským folkařem s tímto statusem. Již od mládí si vysloužil přezdívku „Žalman“ nebo „Žalmíř“, která ho doprovází po celou jeho uměleckou kariéru. Jeho hudební aktivity jsou spojeny s několika významnými kapelami. V letech 1969 až 1985 byl členem skupiny Minnesengři. Věnoval se také autorské činnosti pro další seskupení, jako byli Nezmaři a skupina Stopa z Pardubic.
Významnou etapu jeho kariéry představuje založení kapely Žalman & spol. v roce 1982, kterou spoluzaložil s multiinstrumentalistou Antonínem Hlaváčem a zpěvačkou Pavlínou Jíšovou. Na festivalu Porta v témže roce skupina vystoupila pod názvem „Žalmanův jihočeský výběr“. Během festivalu Porta v roce 1983 si Pavel Lohonka krátkodobě vysloužil přezdívku „Šaman“. Během existence kapely Žalman & spol. se v ní vystřídala řada talentovaných hudebníků, včetně kytaristů a bendžistů Jaroslava Matějů a Vojtěcha Zíchy, kontrabasisty Jaroslava Kováře, akustických a elektrických kytaristů Jana Brože a Pavla Maliny, a zpěvaček Lenky Slabé, Michaely Krmíčkové (později Hálkové) a Jindřišky Petrákové-Brožové.
Od roku 2017 působí kapela Žalman & spol. v ustáleném složení: Pavel Lohonka (zpěv, akustická kytara), Petr Novotný (zpěv, baskytara, klávesy), Petr Havrda (zpěv, akustická a elektrická kytara) a Michaela Hálková (zpěv, flétny, perkuse). Kromě působení v kapele se Pavel Lohonka věnuje i sólovým vystoupením.
Pavel Lohonka je autorem přibližně 400 písní a několika desítek textů pro jiné interprety. Jeho tvorba je silně inspirována jihočeským folklórem, ale čerpá také z globální folkové scény a lidové hudby jiných národů, zejména ze severoamerické indiánské a skotské lidové hudby. Za své zásluhy na šíření skotské lidové hudby mu byl udělen čestný titul „Lord z Glencoe“. Jeho písně se vyznačují melancholickou, někdy až teskně chmurnou náladou, jsou hloubavé, meditativní a sentimentálně poetické. Jeho barytonový hlas se vyznačuje intonační jistotou, interpretační přesvědčivostí a klidným, střídmým projevem. Aranžmá jeho skladeb často využívají vícehlasy.
V 80. letech působil jako porotce na festivalu Porta a spoluzaložil zaniklý festival Zahrada. V závěru 80. let se podílel na projektu „Zůstali jsme doma“ spolu s Vlastou Redlem, Jaroslavem Samsonem Lenkem a Slávkem Janouškem. Jeho tvorba byla prezentována i prostřednictvím fiktivního písničkáře Franty Markvarta, o jehož existenci se šířilo povědomí.
Pavel Lohonka je autorem několika beletristicky laděných životopisných knih, mezi které patří „Ráno bylo stejný“ a „70 jar, písniček a povídání“. Napsal také pohádkovou knížku „Hastrmánek Žouželka“. Vydal několik zpěvníků, z nichž nejrozsáhlejší je „Žalmanův velký zpěvník“. V roce 1996 vyšla o jeho životě a tvorbě monografie „Takový Žalman (truvér naděje)“ od Michala Huvara.
Jeho hudební dílo je bohatě zastoupeno v diskografii, zahrnující řadu alb, a jeho nejznámější skladby jsou nedílnou součástí české folkové scény. Jeho filmografie a bibliografie rovněž dokumentují jeho rozsáhlou uměleckou činnost.
Za svůj přínos k rozvoji folkového žánru získal Pavel Lohonka Zlatou Portu v roce 1987 a Velkou Portu za celoživotní tvorbu v roce 1992. V roce 2001 obdržel Zlatý klíč ankety časopisu Folk & Country. Kromě toho byl oceněn několika Zlatými a Platinovými deskami a Křišťálovou deskou vydavatelství Venkow.
Pavel Lohonka byl čtyřikrát ženatý. Z prvního manželství má dceru Kláru a syna Ondřeje. Jeho vnučkou je Marie a vnukem Arnošt Šafář, který se věnuje hře na klasickou koncertní kytaru.
Herbert George Wells životopis
Patrik Hradecký
Webdesigner
Pavel Černocký
Event specialist definice
Pavel Peroutka
Jan Révai kdo to je?
Pavel Pelc
Pesimista kdo je to?
Pavel Helan