Josef Cyrill Sychra, narozen 12. března 1859 v Ústí nad Orlicí a zesnulý 21. srpna 1935 ve Staré Boleslavi, byl významnou postavou české hudební scény. Jeho životní dráha byla spojena s povoláním hudebního skladatele, sbormistra a hudebního pedagoga. Otec Josef Cyrilla Sychry, Václav, byl rovněž hudebně činný jako zpěvák, houslista a varhaník, což nepochybně ovlivnilo směřování jeho syna.
Po absolvování varhanické školy v Praze, kde byl žákem Františka Skuherského, působil Josef Cyrill Sychra v Emauzském klášteře jako zpěvák a varhaník. Jeho profesní dráha jej následně zavedla do Staré Boleslavi, kde se stal varhaníkem a ředitelem kůru. Zde také zahájil svou rozsáhlou dirigentskou činnost, když se ujal vedení pěveckých spolků „Václav“ v Boleslavi a „Bojan“ v Brandýse nad Labem. Jeho působení v Mladé Boleslavi, kde od roku 1889 zastával post ředitele kůru a zároveň vyučoval na místních středních školách, bylo dalším důležitým obdobím jeho kariéry. Kromě toho vedl i místní sbory „Boleslav“ a chrámový sbor.
Práce Josefa Cyrilla Sychry v čele sboru „Boleslav“ byla oceněna čestným uznáním na sjezdu Jednoty pěveckých spolků českoslovanských v Praze v roce 1891. Samotný skladatel byl v roce 1895 vyznamenán bronzovou medailí města Prahy a obdržel čestný diplom. Jeho blízkým přítelem byl slavný Antonín Dvořák, s nímž ho spojovala nejen hudba, ale i společné zážitky, jako například Dvořákovo vystoupení v Mladé Boleslavi dne 19. března 1892. Další významnou událostí v jeho životě byly oslavy 50. výročí založení sboru v roce 1907, kterých se zúčastnila i Česká filharmonie.
Josef Cyrill Sychra se proslavil zejména svou rozsáhlou tvorbou v oblasti chrámové hudby. Jeho díla zahrnují širokou škálu forem, jako jsou mše, latinská i česká moteta, žalmy, hymny, responsoria, ofertoria, graduale, nešpory, a také sbory určené pro svatební a pohřební obřady. Převážně se věnoval zhudebňování liturgických latinských textů, ale složil také české mše a pozoruhodnou „Glagolskou mši“ na staroslovanský text. Jeho světská tvorba zahrnuje písně, písňové cykly a sbory s vlasteneckou tematikou. Josef Cyrill Sychra se také věnoval úpravám skladeb, například pro smíšený sbor upravil díla Křížkovského a Bedřicha Smetany, a také se zabýval úpravami lidových písní. Mezi jeho konkrétní chrámová díla patří například „Krátká tříhlasá mše“, řada mší s latinskými názvy jako „Missa in honorem s. Josephi“ či „Missa in memoriam milleniarum s. Methodii“, ale také „První česká mše“ a „Prosba k českým patronům“. V oblasti kantát a oratorií složil například „Na Golgotě“ (1912) a „Mesiáš“. Jeho varhanní tvorba zahrnuje mimo jiné „Fantasie na dva chorály z 15. stol.“ a „Populární školu na varhany“. Své vzpomínky sepsal v autobiografii „Vzpomínky českého muzikanta“.
Aktivní činnost ukončil Josef Cyrill Sychra v roce 1923 a zbytek života prožil ve Staré Boleslavi. Zanechal po sobě dvě významné syny, kteří se rovněž věnovali hudbě a umění. Starší syn, Cyril Sychra (narozen 1883, zemřel 1957), se stal hudebním vědcem a spisovatelem, autorem studií o českých skladatelích a životopisů svých blízkých. Mladší syn, Metod Lumír Sychra (narozen 1884, zemřel 1922), byl varhaníkem a ředitelem kůru, který studoval na Pražské konzervatoři a hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jeho tvorba zahrnovala chrámové, komorní i orchestrální skladby.
Michael Kocáb životopis
Vojtěch Nedvěd
Josef Dobrovský wiki
Vlastimil Třešňák
Azrael wikipedie
Václav Noha
Samoživitelka původ slova
Yemi A.D.
David Sinclair matka
Václav Sychra