Vladimír Salač, významná osobnost spojená s hudbou a herectvím, se narodil 17. července 1924 v Terezíně. Jeho umělecká dráha začala již v dětství, kdy se stal členem Kühnova dětského sboru. Tato raná zkušenost položila základy jeho budoucího působení v uměleckém světě. Vzhledem k rodinným vazbám na hudbu není překvapením, že jeho sestra Jiřina Salačová se později stala zakladatelkou slavných Allanových sester, což jen podtrhuje umělecké prostředí, ve kterém Vladimír vyrůstal.
Během turbulentních let druhé světové války, konkrétně v období od roku 1943 do jejího konce, nalezl Vladimír Salač útočiště a pracovní příležitost v Intimním divadle. Předtím, než se plně věnoval divadlu, pracoval jako úředník v hudebním nakladatelství, což mu rovněž umožnilo být nablízku světu hudby. Jeho herecké začátky se datují již do doby předválečné, kdy se objevil v menších rolích ve filmech jako „Škola základ života“ (1938) a „Cesta do hlubin študákovy duše“ (1939). V druhém zmíněném filmu ztvárnil postavu terciána Ždimery a v titulcích se dokonce podepisoval pod uměleckým jménem José Ždimera. Jeho filmografie zahrnuje i další menší role, například rekreanta ve snímku „Anděl na horách“, kde zazpíval píseň ve vlaku, nebo účetního Šmída v seriálu „30 případů majora Zemana“ v díle „Kvadratura ženy“. Své poslední filmové vystoupení absolvoval v roce 1989 ve snímku „Něžný barbar“.
Vladimír Salač se proslavil také jako interpret. V roce 1954 natočil s orchestrem Dalibora Brázdy dnes již klasickou píseň „Píseň pro Kristýnku“. Text k této populární skladbě napsal Vladimír Dvořák a hudbu složil Zdeněk Petr. Píseň pochází z hudebního díla „Sto dukátů pro Juana“. Jeho pěvecké nadání se prolínalo s jeho divadelní kariérou, která po válce zahrnovala angažmá v několika menších divadelních souborech. Od roku 1959 až do své smrti byl pevnou součástí Městských divadel pražských, kde ztvárnil celou řadu nezapomenutelných rolí. Mezi jeho výrazné divadelní počiny patří například role hrnčíře ve hře „Zapomeňte na Hérostrata!“, která měla premiéru 26. listopadu 1975 v Divadle ABC, spadajícím pod Městská divadla pražská. Vladimír Salač zemřel 31. května 1990 v Praze. Jeho život a dílo jsou připomínány v literatuře, například v publikacích „Historie československého filmu v obrazech 1930–1945“ od Jaroslava Brože a Myrtila Frídy, nebo v divadelních kronikách jako „ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských“ od Marie Valtrové.
Conrad Vernon wikipedie
Václav Ševčík
Hynek Kmoníček životopis
Zdeněk Vřešťál
Hazardér
Záviš
Antonín Brousek
Václav Koubek
Steve Ballmer wikipedia
Vladimír Václavek