Vlastimil Třešňák, narozen 26. dubna 1950 v Praze, je významnou osobností české kulturní scény. Jeho mnohostranný talent se projevuje v oblastech folkové písničkářské tvorby, psaní prózy, výtvarného umění a fotografie. V osmdesátých letech se stal členem sdružení Šafrán a aktivně se hlásil k Chartě 77, čímž se výrazně angažoval v tehdejším disentu.
Jeho aktivity byly v minulosti cílem systematické likvidace ze strany Státní bezpečnosti, která zasahovala i skrze akce jako „Asanace“. Třešňák se stal obětí brutálních výslechů, které vedl například Josef Kafka. Tyto perzekuce ho v roce 1982 přiměly k emigraci, nejprve do Švédska a následně do Německa. Po pádu komunistického režimu se vrátil do své vlasti, kde žije převážně od roku 1990. V roce 2025 by měl proběhnout rehabilitace v jeho případu nezákonného věznění v celách předběžného zadržení.
Třešňákova písňová tvorba a povídky se šířily v samizdatových edicích jako Expedice, Popelnice, Petlice a Krameriova expedice. Jeho diskografie zahrnuje alba jako „Zakázaní zpěváci druhé kultury“ (1979), „Zeměměřič“ (1979), „Koh-i-noor“ (1983), všechna vydaná v exilu. Po návratu do vlasti vyšly nahrávky „Koláž“ (1995), „Inventura“ (2005), „Skopolamin“ (2007), „Němý suflér“ (2010) a rozšířená reedice „Zeměměřič ATD./Nahrávky 1978“ (2010). Spolupráce s Temporary Quintetem přinesla alba „Alter ego“ (2013) a „Konvolut“ (2017) s Janem Štolbou. V roce 2015 vydal album „Eponym“ s Alo Trio Bandem a v roce 2022 album „Kiks“, následované nahrávkou „Happy Hour“ z roku 2024. V roce 2014 přispěl na album „Fiat lux“ skupiny Stromboli.
Vlastimil Třešňák je také autorem řady literárních děl. Jeho tvorba, ovlivněná osobnostmi jako Bohumil Hrabal a beatnickými autory v čele s Jackem Kerouacem, zahrnuje knihy jako „Jak to vidím já“ (1979), „Babylon“ (1982), „Plonková sedmička“ (1983), „Bermudský trojúhelník“ (1986), „…a ostružinou pobíd koně“ (1988), „To nejdůležitější o panu Moritzovi“ (1989), „Klíč je pod rohožkou“ (1995), „U jídla se nemluví“ (1996), „Evangelium a ostružina“ (1999), „Domácí hosté“ (2000), „49 + jedna / 49 + One“ (2004), „Melouch“ (2005), „The Vole – hraboš hrdina“ (2011) a „eNTé: 25 obrazů ze zákulisí“ (2018). V roce 2007 vyšel rozhovor s ním pod názvem „To je hezký, ne?: rozhovor s Vlastimilem Třešňákem“.
Únosce
Vlastimil Třešňák
Evelyn Waugh wikipedie
Vladimír Kokolia
Šárka Vaculíková životopis
Vladimír Kratina
Radka Třeštíková životopis
Václav Bárta
IT analytik kdo to je?
Zbyněk Bobr Horák