Vratislav Brabenec, narozen 28. dubna 1943 v Horních Počernicích, byl významnou postavou české hudební a literární scény. Jeho život byl úzce spjat s experimentální hudbou a psaným slovem, přičemž se stal nezaměnitelným hlasem undergroundové kultury.
Hudební vzdělání Vratislava Brabence započalo v jeho třinácti letech hrou na klarinet na lidové škole umění v Mělníku. V mládí ho fascinoval jazz, což později ovlivnilo jeho hudební směřování. Středoškolské vzdělání absolvoval v letech 1957–1961 na Střední zemědělské technické škole, kde studoval obor zahradnictví. Během studia si přivydělával hraním na saxofon v různých společenských podnicích, jako byly vinárny a plesy.
Po studiu se Brabenec profesně věnoval zahradnictví, avšak hudba zůstávala jeho vášní. V letech 1964–1969 studoval teologii na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze, studia však nedokončil. V období let 1963–1968 působil v profesionálním swingovém souboru The Cats Jass Band. Klíčovým momentem v jeho kariéře bylo setkání s Ivanem Martinem Jirousem v roce 1972, které vedlo k jeho vstupu do legendární skupiny The Plastic People of the Universe. Pro tuto kapelu se stal autorem textů, zejména pro alba „Co znamená vésti koně“ a „Maska za maskou“. Jeho umělecký záběr zahrnoval i úpravy textů pro program „Pašijové hry velikonoční“ ze Starého a Nového zákona a pro program „Jak bude po smrti“ na motivy Ladislava Klímy.
Vratislav Brabenec byl aktivním členem Křížovnické školy čistého humoru bez vtipu a působil také v undergroundové skupině Sen noci svatojánské band. Jeho literární tvorba, zejména básně, se šířila samizdatově. Od roku 1975 byl sledován Státní bezpečností, což vyvrcholilo jeho zatčením a obviněním z výtržnictví v roce 1976. Byl odsouzen k osmi měsícům odnětí svobody, rozsudek byl v roce 2003 zrušen. Perzekuce spojená s procesem s PPU vedla k vzniku Charty 77, kterou Brabenec ihned po propuštění podepsal. V důsledku neustálého nátlaku a vyhrožování únosem dcery se v roce 1982 rozhodl emigrovat do Kanady s manželkou a dcerou.
V Kanadě se Brabenec věnoval práci zahradního architekta a ochraně deštných pralesů. Jeho hudební aktivity pokračovaly, od roku 1989 vystupoval v duu s Josefem Karafiátem, z čehož vzešlo album „Kanadské vytí“ (2007). V exilu také vznikla jeho literární tvorba, která samizdatově vycházela i v Československu, a divadelní hra „Věž (babylónská)“ (1989).
Po pádu režimu se v letech 1992–1997 střídavě zdržoval v Kanadě a v Československu. V roce 1995 nahrál album „Konec léta“. V roce 1997 se uskutečnil koncertní reunion PPU ve Španělském sále Pražského hradu a Brabenec se natrvalo vrátil do České republiky. Po smrti Milana Hlavsy v roce 2001 se stal vůdčí osobností obnovené skupiny The Plastic People of the Universe. Společně nahráli studiová alba „Líně s tebou spím“ a „Maska za maskou“.
Vratislav Brabenec se věnoval i dalším projektům, například byl autorem libreta k „Vlakové opeře“ Michala Nejtka (2007). Jeho život byl zachycen v knižním rozhovoru „Evangelium podle Brabence“ (2010) a stejnojmenném dokumentárním filmu (2014). Věnoval se také filmovému herectví, kde ztvárnil několik rolí. V roce 2015 došlo ke sporu v The Plastic People of the Universe, po kterém Brabenec z kapely odešel a založil nové uskupení. Své hudební aktivity omezoval kvůli zdravotním problémům, ale občasně vystupoval s kapelou Pal-Post Unit. Jeho literární činnost pokračovala psaním básní a sloupků, vydal také několik pohádkových knih pro děti. Vratislav Brabenec zemřel, zanechávaje po sobě bohatý umělecký odkaz.
Kastelán co to je?
Vratislav Brabenec
Motorkář wikipedia
Wabi Ryvola
Eduard Hrubeš rozvod
Váša Chmel
Emma Raducanuová vzdělání
Vincent Venera
Milan Drobný kdo to je?
Vladimír Václavek